Mám panenku jako květ,
mám,
nedám jí za celý svět
vám.
Jak pírko tancuje
a jak mne miluje –
to vím jenom sám.
Když má mlátit ječmínek
svůj,
zalívá radš barvínek
můj,
než plavku podojí,
hodinku prostojí –
Bůh ji opatruj!
Když má sušit jetele
v čas,
radš odstýlá postele
zas,
než nitku navleče,
celý den uteče –
inu, prosím vás!
Mám panenku jako květ,
mám,
dejte slovo, dám ji hned,
dám.
Jak pírko tancuje
a kterak miluje,
zví to každý sám.