Šel na raky s hrachovinou,
hej rytom, tydom
na potůček za dědinou,
hej rytom, tydom.
Na hrách raci nebrali,
na žabičky čekali,
hej rytom, tom.
Zavolal si na oráče,
hej rytom, tydom:
„Poraď, kterak na to ráče,
hej rytom, tydom?“
„To, pane, jdi do mlýna,
žabka tam jak malina,
hej rytom, tydom!“
Byla žabka nad náhonem,
hej rytom, tydom, –
kterak pak ji chytit honem,
hej rytom, tydom?
Pantáta se o ni bál,
skokem žabku schovával,
hej rytom, tom.
Ale žabka na ty raky,
hej rytom, tydom,
podívat se chtěla taky,
hej rytom, tydom.
Šli, leč raků nedbali,
pod lískou se líbali,
hej rytom, tom.