Nad cestou se mušky rojí a se hašteří,
panímáma doma strojí dobrou večeři:
mlíko od stračeny – jez, kdo žal,
oukrop nesolený – jez, kdo spal.
Za mandelem tam byl chládek, klásky voněly,
my posekli jenom řádek, pak jsme seděli.
Tam jsem se já medem, než jsem vstal,
panímámo, předem namlsal.
Přilítla tam včelka s klasů, zlatá včelička,
objal jsem ji kolem pasu, líbal na líčka.
Mlíko od stračeny, ach já vím,
oukrop nesolený, kam pak s tím –!