Proč opět zníš, kdo na tě sáh',
mých písní struno ztichlá,
byl čas, kdy's tkvěla bez písní,
tichoučko jen si vzdychla!
Zas píseň slyším slavičí,
hle, vůkol růží zkvétá,
k mé duši bílý cherubín
na tichých křídlech slétá.
Již cítím pláti žhoucí ret
na čele svém, kde vráska.
A struna tryskne perlami:
vždyť sáhla na ni láska!