Vždyť sáhla do strun láska.
Proč divíš se, že písní spád
vždy stejně jenom jásá:
Ó mám Tě rád, Ó mám Tě rád?
Vždyť co jsem dlouho hledal
jak bouří štvaný, tažný pták,
to v jedné chvilce náhle
mně prozradil Tvůj vábný zrak. –
Již neptám se, má písni,
leč jásám tebou stokrát blah,
kdo vzbudil tě v mé duši,
proč opět zníš, kdo na tě sáh'?