Skip to content
1861–1939

Ve druhém jaře. (IX.)

František Serafínský Procházka

Již cítím pláti žhoucí ret – to zúplna mi stačí, bych v písni mohl povědět, že láska kolem kráčí.

Zda staví se, to Bůh ví sám, však srdce mé se neptá, jen věří, doufá, modlí se a o své spáse šeptá.

Však Bůh se jistě smiluje a ne-li on, tož láska. Již cítím křídlo její vát na čele svém, kde vráska.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Ve druhém jaře. (IX.) · František Serafínský Procházka · Poetry Cove