Aj, pane Adame
z Valenštejna,
cožpak tak letíte
jak do mlejna?
Odkud a kam,
povězte nám,
dobré, zlé noviny –
mela stejná! – –
– Aj, páni vznešení,
direktoři,
ve Vídni, jářku, to
pěkně hoří,
Ferdinand král,
jakby se bál,
s vámi si skrze mne
pohovoří.
Císařských posílá
plno slibů,
roste jich ve Vídni
jako hřibů.
Tady je mám,
všecky vám dám;
ne žábu lovíte,
ale rybu.
Milost i přátelství
z lásky boží,
jen meče do pochev
ať se vloží.
Tu máte sněm
a všecko v něm,
jářku, ty sliby jsou
dobré zboží. –
Pan Adam dobře prál:
všecko měli,
ba ještě víc toho,
nežli chtěli,
ba ještě víc,
to je co říc’,
až se jim hlavičky
kutálely!