Ještě nedohořelo,
ještě nedobolelo!
Plamen křivdy šlehá kletý
dosud Pravdě přes čelo
jako před pěti sty lety.
Kouř se vine dále tich
krajem v šedých závojích,
do duší se smutek vtírá,
jak se z dalné vatry zdvih’,
a Vzdor marně pěsti svírá.
K čemu onen plamen plál?
Zda-li blíž jsme, zda-li dál?
Pro šum řečí, aby zněly,
pro praporec, aby vlál?
Či jsme špatně rozuměli?
Zdráv buď dni v střed našich Čech,
výhní budiž duší všech,
očisť muže v plamu lázni,
k práci posvěť je tvůj žeh,
síle růst dej, zhynout bázni!
Neboť nedohořelo,
ještě nedobolelo!
Plamen křivdy šlehá kletý
dosud Pravdě přes čelo
jako před pěti sty lety.