V haluzích lesních slyšíš rej?
Bor vedle jedliny šumí,
a větřík s mračnou plachetkou
pospíchá přes holé chlumy.
Naslouchá laňka, kdo to jde
po krásných srpnových plesích,
když zhaslo slunce najednou
v ustydlých, zchmuřených lesích.
Pln letních žárů ztajených
jen hrozen na révě kyne,
a z role drobných ohníčků
kouř se níž v dolinu line.
Oblakem bledá hrstka hvězd
zamžiká v smrákání dlouhá,
aby nám v srdcích mohla zkvést
po jarních fialkách touha.