Rok za rokem jich přibývá,
těch drahých jmen, těch zlatých jmen,
člověk se na ně zadívá –
též přibude k nim kterýs den.
A přibude k nim, bože, rád,
rychleji, než se naděje,
jak se stromu když padne svát
list do vozové koleje.
A to ho při tom bude hřát,
a to ho při tom zkonejší,
že bude těm, jež míval rád,
v těch mrtvých ještě milejší...