Bestia triumphans chví se
slyšíc novou zvěst,
pod míru že postaví se
krasavice měst.
Flirtovalať často lidsky
i dost fatálně,
změř se trigonometricky
polygonálně!
Na jev vyjde vše, co kryla
dosud velice,
zdali se jí nezkrátila
vpředu suknice.
Všecky věci vnitř i zevně
zraku odhalí,
od bubenské od pústevně
výš až k Podskalí.
Vyjde na jev pres vši havěť,
s níž je vždycky kříž,
činžáky že nutno stavět
o tři patra výš.
Díry vrtat městu k zisku
lepších údělů
do Letné a Nebozízku
pěti tunelů.
Kdo se durdí, ať se durdí,
pryč co překáží!
U starého haraburdí
nestůj na stráži!
Trigonometrická čára
hurá přes věže,
tu je krumpáč a tu kára
a tu přípřeže!
Ať si vzteky nad tím zhebá,
kde je která veš,
dvakrát měř i třikrát třeba,
a pak – řež a řež!
S fetišismem starých trosek
jakáž orací!
Kopáč tu, by cestu prosek
komunikaci.
A tak v pokrok všecko míří
jako v závrati, –
což by měli inženýři
taky dělati.
Sám chci z toho moudrost stihnout,
nežít se škodou:
na katě si přesně střihnout
dám tou metodou.