Nad Sprévou dělo hřmí, činely třesknou,
v pochodu dusají sonorní plechy,
bodla a knoflíky v slunci se lesknou,
a vlajka stoupá výš nad hradní střechy.
Bílá a černá a červenozlatá
zalila ulice z oken a štítů,
a fronta vojáků, u paty pata,
zrostlá ve dlažbu před hradem tkví tu.
Nad Sprévou dělo hřmí v slavnostní chvíle,
třetí květ koruně rozvil se čisto.
V „Aleji vítězů“ mramory bílé
přílbami třesou a dělají místo.–