Čar tajemna a dobré předsevzetí
je svedly v koutě ulic o půl třetí.
Květ bílý v dírce, tmavé pero pštrosí
a rusé vlasy, plné zlaté rosy.
A touhou oběma se ňadra chvěla,
když pod platany ulička se tměla.
A parfum opojný když zavál maní,
on toužněji hned zrychlil stopu za ní.
Čar tajemna a dobré předsevzetí
je svedly v koutě ulic o půl třetí.
Již jemný profil zjevil se mu bokem
a zlatá kadeř nad šelmovským okem.
Rty její mohly se sametem sočit,
když obligátní chtěl již větu počít.
Dřív než se ozval, z ústek jejích skane:
„Ach, my se známe, s bohem, milý pane...“