Májové kvítí, májové kvítí!
Ústům je zase do zpěvu,
plamínky lechy na stráni svítí,
a celá zem je v úsměvu.
Bývalé smutky, bývalé tísně
uprchnou plaše v jeden ráz,
slyš jenom sloku skřivánčí písně
a vnoř se v moře sedmikrás.
V setmělých jizbách slavnostně svitne
sasanka bílá v kytici,
a bude vše hned slunečně třpytné,
a v srdci zazní slavíci.
A bohat krásou rozkvetlých břehů
otevřeš duši dokořán,
aby tam vneslo všecku svou něhu
kvetení vlahých jarních rán.
Zavanou k tobě výdechy fial,
obrodů věčných znamení,
a šťasten půjdeš, abys už přijal
hod duše, svátek Vzkříšení.