Vlást říší nebeských zvuků,
mít oře rytmů v let,
zpěv chytit z bouře huku
i z rosných čet,
akordem spoutat jitřní vzplání
i lidský žal a hněv
i ptačí zpěv:
jak krásné je to panování!
A vlasti nejsladší řečí,
jíž hudba mluví v svět,
jíž lidské srdce vděčí
nejvyšší vznět,
a křídel jemu připnout vlání
v trysk vzhůru do oblak:
jak hoří zrak,
jak slavné je to panování!
Tou říší vládněte dále,
v ní není rmut ni klam,
zdraví Vás, tónů krále,
mé písně plam!
Buď láska Vám i vavřín skráni
a činů nových květ
v náš český svět
a další dlouhé panování!