Za štěstím domoviny padesáte let
rod za rodem jsme střídaly,
sokolí peruti nás povznášely v let,
až přece jsme se dočkaly.
Se svátkem práce své a tužby horoucí
jež plody dala úrodné,
ó, jaké štěstí pro nás i vše budoucí
žít v domovině svobodné!
Sesterské paže spojme věrné lásky v kruh,
mrak černý ještě na nebi!
Ještě nás k dílu volá domoviny duch,
ještě nás bude potřebí.
Až přece vlasti šťastné z bratří zápolu
přes pikle zloby staleté
a z naší vůle věrné s nimi pospolu
ta pravá volnost rozkvete.