Pozval kocour kočku,
na syrovou čočku.
Přišla kočka strakatá
a s ní čtyry koťata.
Mohlo by to dobré býti,
jen to trochu omastiti.
Kocour už má smutek,
hned by někam utek,
sehnal v hrnku kolomaz –
pojede to nyní snáz.
Mohlo by to dobré býti,
jen to trochu osoliti.
Ti jsou vybíraví,
kocour sobě praví,
nahlas pranic neříká,
za groš pro sůl utíká.
Mohlo by to dobré býti,
jen to trochu uvařiti.
Kocour vařil v kvapu,
spálil sobě tlapu.
Více s čočkou nesvedli,
myši, ty ji dojedly. –