Skip to content
1788–1856

Anince.

Milota Zdirad Polák

Jasná jako záře Mladé růže v jaře, Aninko, tak kvetou Andělské tvé tváře.

Tílko bílé jako padlý sníh, Přemilostný v ústech smích, Vlasů jak noc tmavých kroužení V srdci budí toužení.

Z lůžka jestli vstávám, Hubinku ti dávám, Harfy když se dotknu, Hard o tobě hrávám.

Milostný mi srdce plní cit, V duchu na tvém blízku zdám se být, Hubinky tvé zkouším sladkosti, V moři plyna rájských blahostí.

Kam jen zraky hodím, Kde stojím a chodím, S tebou neustále, Aninko, se vodím.

Slunce z jitra svět když zhřívá, Večerem když háj okřívá, Ba i luzný kdy mne vábí sen, Obraz tvůj, ó děvče, vidím jen.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Anince. · Milota Zdirad Polák · Poetry Cove