Zapadnula víska
na dolině –
což se jí as stýská
v bílém klíně:
zlá je zima v horách!
Řídké jen a srázné
sněhem stezky.
Na okénkách mrazné
arabesky –
zlá je zima v horách.
V jizbě začazené
louče planou;
vichor oknem žene
plamen stranou –
zlá je zima v horách.
Kol teploučké pece
za soumraku
děvčat kvete přece
jako máku –
zlá je zima v horách.
Zvučné kolovrátky
předou tenko
nitě i smích sladký
na vřetenko –
zima opět v horách.
Často se však nitky
potrhají
hochův o povídky,
žert neb báji –
zima opět v horách.
Nejednou je musí
navazovat,
škádlí-li hoch rusý,
líčka schovat –
zima opět v horách.
Však když kolovrátky
vrčet stanou,
provodit smí z chatky
milovanou:
zlá je zima v horách!
Vklouznout do komory,
zlíbat vlásky –
o, ty milé hory!
o, ty přástky!
Zlá je zima v horách...