Ó zamkni očka, snadno jest mi zbloudit,
ó nehleď za mnou tmavou dálavou,
ať vlny žití vlídně mohou proudit,
ať loď má v přístav letí s odvahou!
Ach mládí mé, to za mnou ruce spíná,
snů krásných květy spálil doby mráz,
sta mladých tužeb v nitru uhasíná,
však nový duch mne vznáší nade sráz...
Již ku předu mne v život nese víra,
nic nezdržuje nadějí mých let,
jen svůdný přelud vzad se otevírá,
však já se více neohlížím zpět...