Jaj, ty gajdy na salaši
kdož neslyší lačně,
když kol vatry valáškové
zapějou k nim vďačně!
Rezko nožky v pozabučky,
na celo i v zlomky! –
Ó což ty mně pošuškají
něco ukradomky!
Pošuškají o tom štěstí
začítaném v paše,
do těch věží, co se týčí
tamo nad salaše.
O tom štěstí začítaném
do horského plesa,
seveřík jež cifruje si
pěkně na kolesa.
O tom štěstí začítaném
dívce v šumná očka,
jež se za mne píseň modlí
k hvězdám z pod obločka.
O tom štěstí začítaném
v srdce dívky hlané,
do něhož mé srdce padlo
na vždy začítané!