Hojže, bože! naposledy
Tater tvořils hole:
na hlavy dal sněžné party,
květné krpce dole;
k bokům lesů opašenky,
a co jarky – šavle tenky – –
Každá jako v pole!
Pod věžemi šedých holí
zpěvný salaš bači;
valáškavé do fujar tu
jásají a pláčí:
„Dolů, ovce, dolinami – –“
Bílé stádo zvonek samý:
jaj, což se mi páčí!
Ale, panko, do hor našich
zabudnuls dáť brány,
by k nám nemoh z poza Tisy
Maďar nadudraný.
Zbav nás toho ozrutíka,
nebo vrať nám Jánošíka –
Parom dá mu rány!...