V tom boji slavném, národe můj velký,
v tom boji svatém drahé svobody
haj mužně práva vlasti trpitelky,
vytrvej v boji mezi národy!
Když na tebe se zloba řítit bude,
když luhy tvoje proudy stopí rudé,
ni slzy neprolej,
jen vytrvej!
Ten kalich protivenství dopij do dna
a nezachvěj se v slední krůpěji,
vždyť na tě patří slovanská krev rodná,
svět hledí opět k tobě s nadějí.
Ty budeš opět silnou lidstvu hrází,
na níž se kletých vrahů výboj zkazí,
jen odvahou se krej
a vytrvej!
Líp tobě klesnout do čestného hrobu
než do poroby sklonit šíji svou.
Však přijdou ještě, kteří škůdců zlobu
do knihy soudů věčných vepíšou.
Ty zdoláš bouři, zdoláš vlnobití,
ty do skal zakotvíš své věčné žití –
jen svoji sílu znej
a vytrvej!