V tom boji velkém, slavský mesiáši,
v tom boji svatém matky svobody,
haj mužně skvosty myšlenky vždy naší
a vytrvej vždy mezi národy...
Když na tebe se tyran řítit bude
a kraje tvoje proudy stopí rudé,
ty s vrahem v boj se dej
a vytrvej!
Těch protivenství kalich dopij, smutku
a nezachvěj se k slední krůpěji,
a by tě jedem trávili svých skutků,
ty obrň hruď svou svatou nadějí.
A budeš silným národem co skála,
že silných tak by světem našel zmála –
jen hruď svou štítem krej
a vytrvej!
Vol raděj temno tisíceré hrobu,
než bys kdy sklonil hrdou šíji svou,
však přijdou mnozí, kteří lidskou zlobu
do knihy věčna mečem vepíšou.
A když tak bouře zdoláš vlnobití,
ve skály zakotvíš své věčné žití –
jen sílu svoji znej
a vytrvej!