Vy české písničky,
oj, což s vámi
vzrůstal jsem jako strom
nad horami!
Bouře ať, pohoda,
mráz či vedro,
k nám se ty hory vždy
měly štědro.
Oj, a ta chaloupka
na skalisku!
Což jsem jí prodléval
rád na blízku!
A když noc padala
na ni s hůrky,
svítalo světýlko,
od komůrky.
A když se utišil
slavík venku,
hlavička snívala
na okénku.
Snívala z večera
až do rána:
Jak je ti, panenko
milovaná?
Vy české písničky,
dávné družky,
vy se mi slétáte
na podušky!
Čarovně do snů mi
zazvoníte,
vzpomínky zbudíte
rozmanité.
Hledím ach, hledím zas
na okénko:
Kam jsi se poděla,
má panenko!
Komůrka vymřelá,
tmavá stěna:
Jak je ti, chaloupko
opuštěná?...