Rozpjali jsme stany, zapálili chřestí –
jaké má ach člověk na tom světě štěstí!
A když oheň tábor pěkným leskem zlatil,
mnohý vypravoval, kde a kdy co ztratil!
A mnohému v oku slza maně svitla,
jak by do něho mu jiskra z ohně vlítla...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.