Zas první poupě v zahradě
a ptáček první tu,
a miliony hvězdiček
se rojí z blankytu.
Keř, pták i tažný obláček,
vše plesá, plápolá:
hle, jaro vletlo na hory,
ó kdož mu odolá?
A každý keř a každý strom
se zalesk’ poupaty,
a ptáček z větví zazpíval,
kterak jest bohatý.
I od potoku o štěstí
cos buble do kola:
hle, jaro vletlo na hory,
ó kdož mu odolá?
Ven srdce z ňader! Otevř se
a slyš a kořisti,
ať písní v tebe napadá
jak rosy do listí.
A v mráčků chvat i v slunce žár,
v let krásný sokola,
v skřivánčí rej se druž a pěj:
ó kdož ti odolá?