Usnulo mi srdce v ňadru
jako píseň pod lupínky,
zdají se mu zas ty staré
čarokrásné upomínky!
Ó však se mi neprobudí,
pokud v něm ten obraz visí,
jenž je k spánku zkolébával,
a jenž vzbudí sám je kdysi!
Ó však se mi neprobudí,
pokud milý hovor slyší
z malé vísky na vršíku,
z nízké chaty – pod cypřiší!...