Lístečku od milé z dálné dálky,
cože mi přinášíš od rusálky?
Hubiček na tisíc, každá z medu,
otázek na konci jako z předu!
Myslím-li na Tebe, moje milá?
Toužím-li po Tobě, zorko bílá?
Nemyslit! Netoužit! když mou duši
vzalas mi, rusálko, pod moruší.
Zdali se stýská mi o samotě?
Teskním-li, strádám-li, duško, pro Tě?
Netesknit! já duše osiřelá,
když jsi Ty srdce mi vzala z těla.
Snívám-li o Tobě často, mnoho?
Nedám se vyrušit od nikoho!
Nesnít! když teprve v svitu ranním
usínám zemdlený vzpomínáním.