Již prapor nový světem vlaje –
povstaňte, bratří, ku činu:
za práva naše, rodné kraje,
za dívku svoji, rodinu.
Kdo ještě váhá zbabělec,
parob, parob,
ten otrokem je zatmělec,
i jeho rod;
/:děvče mu české neověnčí hrob!:/
Ze chaty nízké volnosť zkvetla,
matčiným prsem pravdy krev;
ta věnec uvila jí světla,
a národů ji vítá zpěv.
Kdo ještě váhá atd.
Pod prapor její spojme páže
a všecky ducha myšlenky;
a on kdy tobě k činu skáže,
z náruče pospěš milenky.
Kdo ještě váhá atd.
Utvořme pravdy mocné řady
a silné zbrojné řetězy;
bůh sešle pomoc v naše sady,
a svoboda pak zvítězí.
Kdo ještě váhá atd.
Nechť pozná tyran naše mlaty,
a tvrdé naše palice;
nechť pozná zákon lidu svatý,
odplatné meče, sudlice.
Kdo ještě váhá atd.
Již prapor nad hlavami vlaje,
hoj, vzhůru, bratří, ku činu:
za práva naše, rodné kraje,
za dívku svoji, rodinu.
Kdo ještě váhá zbabělec,
parob, parob,
ten otrokem je zatmělec,
i jeho rod;
/:rozvalen spustne černý jeho hrob!:/