Podvečer.

Ticho, teskné ticho po světnici – sedím, dumám opět při konvici... A jak hledím do ní, vidím na dně divný obraz míhati se ladně,

vidím, vidím matce v klínu dítě – a pěsť chvátí číši křečovitě – vidím na dně útlá dětská líce: ne, ne, to já nejsem, matko, více!

Pusť mne, hořem šílím ve tvém klíně!... Zachvěl obraz v plamenném se víně, ale neprch’... Nuže, přízrak lepý s číší zdrtím v tisíceré střepy!...

Vzúpěla mi číše pod nohama, – neslyšel jsi ústa vzkřiknouť známá? Opět – opět – ó když předojemně skláněla se naposledy ke mně,

lkala tak – ach, tušila v tom pláči, že víc dítě k srdci nepřitlačí... Ticho, smutné ticho po světnici – sedím, dumám opět při konvici.

Ha, co vidím přízraky jen samé? Och, však se juž dávno spolu známe! Růži – motýl ve kalíšku vonném! Znali jsme se, však to úpí stonem! –

měli jsme se rádi – běda! znova vyslovil jsem tajemná ta slova... A sotva se první se rtů smeklo, vzbouřilo mi v ňadru celé peklo.

Bláhový! – Však umím juž byť slepý: opěť zvoní na podlaze střepy... Divně sténají mně pod nohama, jako ústa, dobře, dobře známá,

bědovala kdysi za tulákem, skrytým v dálce horami a mrakem... Ticho, vábné ticho po světnici, sedím, dumám opět při konvici:

Kde jen dlí, že nevrací se ke mně! Sčítám chvilky, hledím k dveřím temně – ó můj bože! až tak náhle vkročí, co jí poví ústa a co oči?

Dvéře vrzly – letím k ní jak děcko, a co v srdci, v čelo líbám všecko! Ó jak černá očka hledí na mne, jak ty rtíky usměvavé, klamné

sklánějí se vroucně na mou šíji! A ty ručky, sepjaté mi k skráním, v čarokrásné, němé harmonii svatým lásky mluví požehnáním!

Ticho, milé ticho po světnici – sedím, dumám opět při konvici... Vzpomínko! ty hudbo tajůplná, kterak zní a blýská tvoje vlna!

Jako na výsluní skvoucí rubín! Jako zápal z nejtajnějších hlubin, jarní bouř i jarní snové zlatí: tak mou mysl divokrásně chvátí!

Čarodějné z nitra ženou květy, šeptáš-li mně líbeznými rety: Hochu, hochu, kde tvůj úsměv dětský, kde ty žárné touhy a sny všecky,

štěstí mládí, zápal lásky svatý!? Jako hrob jsi, hochu, ledovatý!...