O ušetřete srdce mé;
jest ono truchle zbodané,
o pomněte, jak slunce zas,
i ono též snad povstane...
A setřte sny mé bolesti,
ty teskné zimní obrazy,
neb pomněte, i temnou noc
že nový den vždy provází!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NAD HROBEM MATČINÝM. (VIII.) · Rudolf Pokorný · Poetry Cove