Byl jsem kdys také junákem,
rád vesel živ a světu rád,
jenž vonným blaha oblakem
mé žití halil napořád.
Teď hledím teskně nazpátky –
ach, místo těchy všude žal!
a samo srdce od matky
jsem na hrob její vyplakal!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NAD HROBEM MATČINÝM. (VI.) · Rudolf Pokorný · Poetry Cove