Skip to content
1853–1887

NAD HROBEM MATČINÝM. (III.)

Rudolf Pokorný

Bych vzkřísiti ji z věčného moh’ spánku a v oči sadit nový žití květ, ve tváře vdechnout jarou zář červánku a v srdce lásku pro celičký svět;

bych požehnání vpečetil v ty rety, jež uzamknul mi navždy věčný sen, pak rád bych dál žil ten svůj život kletý, byť novým hrobem každý měl být den.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NAD HROBEM MATČINÝM. (III.) · Rudolf Pokorný · Poetry Cove