„Hoj! co nám to za mohyly
skaliny zde objevily?“ –
„„Svobodě jsem zde se učil,
když jsem sobě zahajdučil.““
A k mohylám skloniv hlavu,
průvodčí náš dává zprávu:
„„První Kirdžaliho skrývá,
v druhé Jela odpočívá.
A tam lebce v oné výši
pomáhal jsem stavět říši. –
Věru, když jsem jí to zrodil,
čas, bych též ji s tyče shodil!““
Dobře tak. Ať odpočne si:
věru, že tu jenom děsí. – –
A již táhnem cestou jinou;
myšlénky však zpět se vinou. –