Prodal táta dům i pole.
V Praze
pan syn na vysoké škole:
na Zderaze,
u Donátů,
u Primasů
bouří jako tisíc ďasů –
čert vzal tátu!
Ideály – hloupé řeči!
Malíř,
před nimž jenom v duchu klečí:
plný talíř.
Do divadla
spíš by zalet,
kdyby mělo hezčí balet,
méně prádla...
To je naděj vlasti naší,
pýcha!
Vlastenečtí větroplaši,
plná břicha,
prázdné hlavy
svého lidu –
ti mu rozpáranou bídu
dobře – spraví!