Narodil se zvláštní tvor,
stal se z něho profesor,
inu, profesor!
Hledí na svět s hora,
jenom inspektora
vítá víc než potřeba –
připlatilo na chleba,
inu, na chleba!
Pokorně se ohýbá,
ruku div mu nelíbá,
inu, nelíbá!
Pro dobré pak očko –
o, ty česká kočko! –
zkouší český dějepis,
který českým býval – kdys,
inu, býval kdys!
Nyní smí jen vědět žák,
že byl Žižka zabiják,
inu, zabiják!
Hus a Prokop lotři,
Karel, Jiří kmotři,
a slavnější něco víc
Slavata i Martinic,
inu, Martinic!
Zákon třeba zachovat –
Žáci knihy kupovat?
jakže, kupovat?
Spletly by jim hlavy –
on je bez ní zdravý! –
Líp je chodit k „Ježíšku“,
tam přibývá na bříšku,
inu, na bříšku! –
A až pán bůh v nevoli
povolá ho ze školy,
k sobě ze školy,
nekrolog má jistý:
máme hodné listy!
Bude pro něj v Čechách pláč! –
Na nás patří karabáč
Inu karabáč!...