Usnulo mi srdce v ňadru
jako ptáče pod lupínky,
nepřilétli snové k srdci:
přilétly to upomínky.
Zašuměly křidélkami,
vyprávěly smutně, vřele
o krajině zádumčivé,
o chaloupce osamělé.
O jiskrných očích mládí,
o růžovém tužeb líčku,
o nadějí žhoucích retech,
o snů krásných andělíčku.
O životě sladkých klamů,
plném slibů, plném snění,
a o prvním nenadálém
ze snů krásných vyrušení...