Letěli ptáci havrani,
usedli cestou na stráni.
„Kam poletíme, braši, kam,
kde posnídati dneska nám?
Kde lupič vzal svou odměnu,
nepoletíme po plenu.
Kde blázen skonal samovrah,
nebude krkavčí náš tah.
Však tam, kde matka v bolestech
od dětí opuštěna všech
umírá vrahu pod dýkou:
potrestat vinu velikou,
tam poletíme, havrani,
tam čeká na nás snídaní.
Těm zvrhlým oči vyklovem
a vzkrákořeme nad lovem!“