Viděl jsem drotara na horách,
jak často se po kraji vídá:
báťou mu slovenská poroba
a maměnkou trenčanská bída...
Až půjdeš okolo,
u nás se stav:
dobře nám, drotare,
co třeba, sprav –
maměnka přidá!
Nereptal drotařík na báťu
i s maměnkou vycházel v míru:
„Jakáž to byla by rodinka,
by na svého zabudla Jíru?“–
Až půjdeš okolo,
u nás se stav:
dobře nám, drotare,
po Čechách sprav
v budoucnosť víru!
Vyprávěl drotar nám nejednou
svou čarovnou nitranskou zkazku:
hoj, což mu zajiskřil vlhký zrak,
což vymklo se čelo mu z vrásků!...
Až půjdeš okolo,
u nás se stav:
dobře nám po Čechách
zdrátuj a sprav
svornosť a lásku!