Skip to content
1853–1887

Bůh a církev.

Rudolf Pokorný

Evropy mořem vztekle vlny bijí a nad ní bouří běsné mraků shony, blesk osvěcuje tuto Kalvarii, kdež lidu krvácely miliony!

A dosud stará Roma proklíná kněží rtoma svědomí volnosť, nevědomá! O, kdybys nám dal, pane, Husa nyní!

Nalezli bychom v Čechách asi stěží poctivých deset katolických kněží, kteří by upálit ho byli – líní! Ti kněží holubičí!

Had nenávisti syčí z křesťanské lásky, již nám líčí! Však bouř se blíží nad samé až lebky, a hromu nepřehluší tučná ústa!

Dar svobody dán lidstvu do kolébky, a dítě v muže rychle nyní vzrůstá a po svém vínku sahá... Bůh – to je Pravda nahá,

s níž církev rouhavě se spřahá!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Bůh a církev. · Rudolf Pokorný · Poetry Cove