Ani bych tě, dýmko drahá,
mrtev nezanechal,
myšlénky své pověděti
z hrobu bych ti spěchal.
A v co duch se na světě mi
nejraději nořil,
o tom bych si, dýmko, s tebou,
smutně zahovořil.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
22. Ani bych tě, dýmko drahá, · Rudolf Pokorný · Poetry Cove