Skip to content
1829–1898

XXVII. Dobré zoufalství.

Václav Pok Poděbradský

Vše mě v světě opustilo, jenom vášeň zůstala; aj ty vášni, zlá ty vášni, proč jsi také netáhla?

Nechci já tě více znáti, tak mně bude blaze státi; budu tady žíti v klidu a chci – dobře činit lidu.

Toť jest moje zoufalství a spolu mé bohatství. Rci teď, světe, pravdu jen: budeš se mnou spokojen?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.