Svorně bratří! k svému cíli
Sjednoceně postupujme,
V snažné práci, v zdárné píli
Zkoušek tíži podstupujme!
Stůjme na stráži,
Vrah kde doráží,
Nebojme se nehod ran,
Pevnýť našich hrudí stan!
Podejme si ruce k činům,
Rozbrojům všem výhost dejme,
Jak se sluší Slávy synům,
K modle sváru se neznejme!
Spojeně stůjme,
Národ milujme;
Zasvěťme mu síly své,
Vlasti zdar nás k tomu zve.
Vše, co vzájemně se pojí,
Zdolá tlaku protivenství,
Kdo však svornosti se bojí,
Toho míjí bezpečenství.
Jak větru vání
Čas vše pohání;
Nám jen kyne spasení
V hojném skutků osení.
Zlato jitřenky když z rána
Do díla nás povolává,
I když práce dokonána,
Jež nám chléb a poklid dává:
Zrak pněme k výši
V nadzemskou říši,
Odkud požehnání dar
Podnikům všem dává zdar.
Ať, kdo nezná, seč jsou síly,
Že jsme národ malý, praví –
Duch náš vlastmilovný, čilý
V svornosti div moci slaví.
Chutě k činnosti
V své povinnosti,
Silná naše ramena
Hojná čeká odměna!
Od Labe i od Moravy
Přiviňme se k matce Praze,
Od Tater až do Šumavy
K sobě stůjme v jedné snaze.
V bouři i v míru
Chovejme víru,
Že, co pobral přešlý čas,
Budoucnost nám vrátí zas.
Svornost naše mocné heslo
Ve všem našem spravování,
Onoť nás vždy k blahu neslo
V našem velkém povolání.
V vzájemném díle
Dojdeme cíle;
Svorně ku předu,
K spáse svého národu!