V jarém plesu svorně bratří!
Vstupme ve sbor družiny!
Zazpívejme, jak se patří
Na syny Libušiny!
Nechže strast a bolest zmizí,
Soudruh druhu ruku dej!
Radost jako zlato ryzí
Srdcem statných Čechů hrej!
Upomínkou předkův slavných
Duch se vnukův utuží,
V záři dějů časů dávných
Přítomnost se oruží.
Vyšehrad i Hostýn svatý,
Děvín v půdě Tartanův,
Praha, oslavy hrad zlatý,
Věčná chlouba Slovanův!
Otakar, Karel a Jiří!
Skloň potomstvo hlavu svou;
V jejich slávě duch se šíří –
Oniť s výše k činům zvou.
Zdrávy buďte vlasti ráje,
V nichž Lumír a Záboj pěl!
Kamž hledíme, všudy háje,
V nichž hlas Čechův k nebi zněl.
Veleslavíne, Komenský!
Kdeže pero vaše tlí?
Česko-moravsko-slovenský
Kdeže souhlas v písmě dlí?
Jakož bylo přede věky,
Být zas musí v národu:
Zplodí vlast nám statné reky,
Ti jí zrodí lahodu.
Mistrů nových oko jaré
Až zableskne závodem,
Klesnou kletby, bludy staré,
Zkvěte rod jich návodem!
Nuže v spolku naplněném
Vzájemností slovanskou,
Ve poháru rozpěněném
Ztopme závist pohanskou!
Sláva Bohu na výsosti!
Sláva rodu našemu!
Každému, kdo národnosti
Slávu šíří, sláva mu!
V ruku levou pohár dejte,
Pravici brat bratrovi,
Pozdravení si podejte
Čechu Čech, Sláv Slávovi!