„Ve zdravém těle zdravý duch!“
Turnéřů heslo slavné!
V něm vzejde vlasti nový ruch
jak v době starodávné.
Cvik tělu ráznost dá,
z ní zkvěte svoboda.
Zmlazujme staročeské síly,
jichž k velikému třeba cíli.
Ve zdravém těle zdravý duch
rozproudí nový spásy ruch!
Kde tělo s duchem ve shodě,
tam schopnost k činům zdárným
zakotví prápor svobodě
vzdor stavidlům všem marným.
Hoj v tělocvičné hře
krev mocněj v žilách vře,
ta v prsa naše jarost vlévá,
v ní mysli veselost prodlévá;
kde tělo s duchem ve shodě,
tam pevná dráha k svobodě.
Jak v lese o kmen dubový
se zchvátí hromu síla,
tak mocnost proudí ve krvi,
již mrzkost nezmařila.
Rekovný těla cvik
ušlechtí mrav a zvyk,
by česká prsa jako skála
vždy za vlast a za volnost stála,
by jako o dubový kmen
roj nepřátel byl rozražen.
I velcí naši předkové
hrám tělocvičným přáli,
šli v turnaje a kolby své,
by v čin se rozehřáli;
náš lev nabýval sil
a vždycky vítězil.
Čas k tělocviku nás vyzývá,
námť choulostivost neprospívá,
jak slavní naši předkové
utužme k činům tělo své!
Což platno duchem vynikat,
když tělo přitom chřadne!
Kdo neumí zde bojovat,
v hře osudu ten padne.
Kdo národ miluje,
vše jemu věnuje;
kde mocen duch a tělo zdrávo,
tam obhájí se naše právo:
nejenom duchem vynikat,
chcem také tělem silni stát!