„Jedno tělo“ – svěží, v jaré síle,
V němž se údy vhodně spojují
Vlasti k spáse v věrné činnosti,
A stop předkův cností sledují,
Aby v stálé zřela jasnosti
Hvězda blaha k vlasti milé:
„Z částí různých stvoř se jedno mocné tělo!“ –
Novým času duchem v říši pozavznělo.
„Jeden duch,“ jenž pravdou, dcerou boží,
V čistotě panenské nadchnutý,
Světskost řídí svými zákony,
A vždy ku předu jsa pohnutý
Spravuje vše lidstva úkony
A poklady národní vždy množí:
„Jedním tělem vládni jeden mocný duch!“ –
Takto zahlaholil nový času ruch.
„Jeden vladař,“ věrnost svého lidu
Jenž má za své moci pevný štít,
Právo za pavezu vítěznou,
Jíž má vůli Páně obhájit
A zvelebit velkou říši svou
Občanům všem k dobru v boji, v klidu:
„Jeden vladař nám vel moudrý, spravedlivý!“ –
Takto cit vlastenský káže, nově živý.
„Jeden Bůh,“ v nějž víru zbožnou skládá
Člověčenstvo v dobrý i v zlý čas,
Toužíc k němu přijít v nebes ráj,
K němuž naděje svůj zdvihá hlas,
Láska pak mu věčný světí máj,
V němž všech tvorů blaho se zakládá:
Víro, jednomu se jenom Pánu klaň,
Jehož vůle nám ku spáse vždy se staň!