Skip to content
1791–1850

XXIX. Ku pohřbu mužského vůbec.

Václav Alexander Pohan

Život náš jest plavba k hrobu, Tuhý zápas s vlnami, Od kolébky až k hřbitovu Stálý boj s nehodami.

V divoproudném světla moři Proti síle temnosti Vesloval jsem v zlaté zoři K blahoklidné věčnosti.

A ta zoře milostkvělá Pravé víry Kristově Mne po moři provázela Na lodičce Petrově.

V bouřlivé života době Zarazil jsem kotvici, Tonul-li jsem v vlném hrobě, Pán mi podal pravici.

Láska k Bohu, Pánu Kristu Štít mi v strasti podala, Mne co učenníka k mistru K srdci jeho poutala.

V přístav jeden pluje všecko, Žebrák, rolník, měšťan, král, Starec, žena, malé děcko, Svůj by každý podíl vzal.

Břeh naděje v nové vlasti Krásně se mi zelená, Tam mne po přestálé strasti Věčná čeká odměna.

Kriste! pro své drahé rány, Bolestné umučení, Přijmi nás v své svaté stány Po radostném vskříšení.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.