Skip to content
1791–1850

VI. Ku pohřbu malého dítěte.

Václav Alexander Pohan

Ejhle! kvítko nevinnosti, Ledva že se zrodilo, V své mladinké spanilosti Jaro-vnady rozvilo,

Pouť života dokonalo, Nebe jak mu losovalo. Bůh, který to outlé dítko Za andílka vyvolil,

Co rosinka v zvadlé kvítko V mrtvé nový život vlil, Obmyslil je věčným blahem V nové vlasti, v nebi drahém.

Vzdejme Bohu vřelé díky, Mdlé že dítko oslavil. A co kvítko mezi kvítky V rajské sady přesadil.

V novém jaře, v novém světě Ono zase krásně zkvěte. Mezi pluky andělskými Duch jeho se raduje,

Veleslaví Boha s nimi, Který v nebi kraluje. „Svatý!“ k poctě svého krále Prozpěvují neustále.

Tam uzříte v roušce bílé Své rodiče! nevině, Až se za poslední chvíle Duch váš v prosto vyvine,

Co květ v máji ojařeno, Věčnou slávou ozářeno.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.