Skip to content
1791–1850

IX. Ku pohřbu žákyně.

Václav Alexander Pohan

Růžový dech ukolíbal V slaďounký nevěstu sen, By zas někdy ji ulíbal, Když procitne, mladý den.

Nevinná co poupě něžné, Ježíši zasnoubena, Panna útlá v roucho sněžné K svatbě jest přistrojena.

Rozmarýnový věneček Krášlí její hlavičku, V ručičce co andělíček Nese k sňatku růžičku.

Fábory ji ozdobují Školní její družižky, Na rozloučenou věnují Družce vřelé slzičky.

Olejem z olivek outlých Naplnila lampu dnes, By co jedna z panen moudrých Ve svatebný vešla ples.

Ambrový kde vánek věje, Věčné květe podletí, Tam nevěsta krásná spěje V ženichovo objetí.

Cherubové v sladkém spění Něžnou střeží dušinku; Nebešťanky v libopění Vítají holubinku.

Ježíš palmou vstříc jí kyne, Královnu korunuje, Nevěsta v rozkoších plyne, Lásku jemu slibuje.

Drahé ustaňte svojátko Rodičové želeti, Zvadlé slzami poupátko Co rosinkou perliti.

Její zas, až v rychlém letu Slunéčka objede zář, V čarokrásném plném květu Spanilou uzříte tvář.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
IX. Ku pohřbu žákyně. · Václav Alexander Pohan · Poetry Cove